Kouč

Individuální trénink koučování je vhodné provádět na konkrétních, osobních tématech. Modelové situace v tomto případě nepřinášejí dostatečný přínos jak pro koučovaného ani pro kouče. Koučovaný v v případě použití modelových situací často hledá vhodné odpovědi spíše ve stylu „Jak bych asi odpověděl, kdyby…“ které se mohou lišit od reálných odpovědí. Proto ani budoucímu kouči během školení neumožňují ověřit si platnost doporučení a získání zkušeností pro reálné koučování.

Ve skupině účastníků tréninku je proto vhodné nastavit pravidla důvěry a „bezpečného prostředí“.

V rámci školení je během individuálního tréninku koučování je možné, aby si účastníci vyzkoušeli postupně všechny techniky. Na závěr jsou všechny použité techniky analyzovány s cílem určit, kdy a pro koho je technika vhodná a použitelná.

Kouč k tomu aby mohl bez problémů jakoukoli techniku použít, potřebuje mít vnitřní přesvědčení, že je užitečná a pro jeho koučovací styl přínosná. Mechanické využití techniky pouze z důvodu, že je potřeba zaškrtnout políčko za její splnění, vede k nepříjemným situacím a zhoršení vztahu kouče s koučovaným.

Příprava na koučovací rozhovor:

• Před setkáním s koučovaným si představte z jeho pohledu, co by mohl chtít, aby pro něho kouč udělal. To platí zejména před prvním setkáním.

• Snažte se mluvit srozumitelně, bez profesionální mluvy.

• První setkání určí charakter vztahu, proto buďte přátelští a používejte přátelská slova.

• Všímejte si klíčových slov, připojte se k charakteristickým způsobům koučovaného.

• Snažte se přijmout způsoby jednání, vidění a vysvětlování věcí, které používá koučovaný.

• Nedopusťte přímou konfrontaci a nenuťte koučovaného k ústupu do obrany.

• Dopřejte koučovanému být odborníkem pro své problémy a okolnosti.

• Neshrnujte a nerekapitulujte, jen se ptejte, zda rozumíte tomu, co potřebuje.

• Stále mějte na paměti „Co je důležité pro koučovaného?“