Kouč

Široce převažuje názor (a to i v odborné literatuře), že do principů koučinku může proniknout každý. Manažer může koučovat své podřízené, rodiče koučují své děti, poradce může koučovat svého zákazníka… V principu s tímto názorem lze souhlasit. Nicméně je nutno mít na paměti, že jak různá bude úroveň kouče, tak rozdílné budou i výsledky.

Jeden ze zakladatelů koučinku, J. Whitmore provedl průzkum, ve kterém se ptal účastníků svých seminářů, jak by podle nich měl vypadat a které vlastnosti by měl mít člověk, který dělá kouče. Mezi nejčastější odpovědi patřila trpělivost, objektivnost, schopnost podpořit druhé, schopnost být zaujatý pro věc, schopnost vnímat realitu, schopnost naslouchat druhým, být vnímavý a pozorný… V souhrnu by ideální kouč měl disponovat rozsáhlými odbornými znalostmi a dobrými lidskými kvalitami.

To co odlišuje kompetentního kouče, jsou podle některých odborníků tři tzv. „metakompetence“:

• racionální inteligence (schopnost chápat a vyvozovat z prvního dojmu; rozpoznat jádro problému)

• systémová inteligence (porozumět tomu jak funguje daný systém a schopnost adaptovat a vytvořit změnu v systému)

• emocionální inteligence (vnímat sebe i ostatní, schopnost použít emoce ke stanovení a dosáhnutí cílů)