Marketingový audit a práce s daty
- Význam informací a práce s daty
- Externí analýza (makro prostředí, zákazník, konkurence)
- Interní analýza (organizace)
- SWOT analýza
- Segmentace trhu cestovního ruchu
Stránky: | E-learning Everesta |
Kurz: | Marketing |
Kniha: | Marketingový audit a práce s daty |
Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
Datum: | Středa, 8. května 2024, 17.56 |
1 Úvod
„Manažer bez informací je jako turista bez pasu a mapy.“
Aby mohl manažer firmy dělat správná rozhodnutí, musí k nim mít kvalitní podklady. Musí mít co nejlepší znalosti trhu a zákazníků, aby dovedl vybrat mezi alternativami a snížit riziko špatné volby.
Ostatně – vzpomeňte si na naši definici marketingu. Ke klíčovým slovům jsme si přiřadili spoustu otázek:
- Kdo je náš zákazník?
- Kde zákazník nakupuje?
- Kolik je ochoten zaplatit?
- Kdo ho při nákupu ovlivňuje?
- atd.
Příprava marketingového plánu a marketingové kampaně začínají analýzou situace, trhu, zákazníků. Tento krok se nazývá marketingový audit.
2 Marketingový audit
Situační analýza (marketingový audit) je systematické a důkladné zkoumání marketingové situace podniku a jeho postavení v daném prostředí, a to ve třech časových horizontech:
- dosavadní vývoj (kde se podnik nacházel v minulosti)
- současný stav (pozice podniku v současnosti)
- odhad možného budoucího vývoje (kam chce podnik dospět v budoucnosti)
V rámci situační analýzy se vyhodnocují faktory, které ovlivňují pozici firmy. Je možné je rozdělit do dvou velkých skupin:
- externí faktory (externí audit)
- interní faktory (interní audit)
Externí audit
Podnik ve skutečnosti nemůže nikdy existovat osamoceně. Je obklopen prostředím, které na podnikový organismus působí a ovlivňuje jeho reakce. Je to řada činitelů vnějšího světa. V rámci externího auditu firma pozoruje několik skupin vnějších faktorů (nezávislých na činnosti firmy) a vyhodnocuje, jaký vliv mají na činnost firmy. Jedná se o šance, možnosti pro firmu, nebo může jít o hrozby, rizika či ohrožení. Patří sem např.:
- ekonomické faktory (míra inflace, nezaměstnanost, úrokové sazby,…)
- politické, daňové a právní faktory (daně, cla, odbory, státní dotace, zákony,…)
- sociální a kulturní faktory (úroveň vzdělání, životní prostředí, změny životního stylu)
- demografické faktory (počet obyvatelstva, věková struktura, zaměstnání)
- technologické faktory (vlivy nových technologií, technologický rozvoj země,…)
- základní trendy v celosvětovém prostředí
Interní audit
Mikroprostředí je to „nejbezprostřednější“ okolí podniku a podnik sám je jeho základním prvkem. Pokud chce být úspěšný, musí své vnitřní prostředí pochopit a porozumět roli, která mu zde náleží. Dobře poznat toto prostředí neznamená posoudit pouze marketingové kvality podniku, ale i technologické postupy, vhodnost dalších investic, úroveň managementu a zaměstnanců.
Dalšími prvky interního prostředí (vedle podniku) jsou jeho dodavatelé, konkurence, zákazníci a veřejnost. Zde se posuzuje hodnocení firem, buď proti průměru v odvětví, nebo proti hlavním konkurentům.
Výsledky vyplývající z provedené situační analýzy jsou podkladem pro stanovení marketingových cílů, formulování marketingových strategií a sestavení marketingových plánů.
Marketingový audit lze rozdělit na tři základní kroky:
- definice otázek, na které hledáme odpovědi (pomocí analýzy dat)
- identifikace zdrojů dat
- výstupy – SWOT analýza a segmentace zákazníků
3 Definice otázek
Cílem auditu není mít data a grafy!
Informací a dat o cestovním ruchu je k dispozici nepřeberné množství. Cílem marketingového auditu není shromáždit co nejvíce dat o trhu a zákaznících.
Nehledáme totiž „data pro data“! Hledáme odpovědi na otázky, které si klademe v souvislosti s postavením firmy na trhu a rozvojem jejího byznysu. A data (průzkumy), nám mají sloužit k tomu, abychom našli odpovědi.
Typicky si firmy kladou následující otázky:
Otázka | Oblast analýzy |
Komu máme prodávat? | analýza zákazníků a jejich segmentace a potenciálu |
Co máme prodávat? | analýza produktového portfolia a vývoje poptávky na trhu |
Kde máme prodávat? | analýza distribučních cest a prodejních kanálů |
Co máme zákazníkům říkat? | analýza prodejních argumentů a sdělení |
Kde jsou možnosti růstu a příležitosti na trhu? | analýza trendů, zákaznických preferencí a konkurence |
Co nás může ohrozit? | analýza konkurence a externích vlivů |
Ostatně, vzpomeňte si na naši definici marketingu: „Marketing ve firmě je hledání odpovědí na otázku „Co můžeme/musíme udělat pro to, aby si zákazník u nás koupil produkt/službu?“
4 Identifikace zdrojů dat
Jak už jsme si řekli, „sehnat“ data není problém. Můžeme pracovat s daty, která máme k dispozici uvnitř firmy – typicky jsou to data ze zákaznické databáze (CRM), z finančního oddělení, z e-shopu, atd. A samozřejmě budeme pracovat i s údaji o trhu, jeho vývoji, konkurenci, která získáme z externích zdrojů.
Zdroje dat:
Interní
- CRM systém – obchodní oddělení (databáze zákazníků)
- Finanční oddělení
- Oddělení péče o zákazníka – servisní tým (zákaznická linka, apod.)
- E-shop, web
Externí
- Otevřené zdroje – trh: asociace a odborné instituce, web, volné studie, konference, regulatorní orgány, atd.
- Otevřené zdroje – konkurence: výroční zprávy, obchodní rejstřík, firemní prezentace
- Uzavřené zdroje: vlastní výzkumy
Co je doma, to se počítá
Schopnost analyzovat data, která máme uvnitř společnosti, je klíčová. Pohled do interních databází nám pomůže najít odpovědi na otázky jako:
- Jaké produkty/služby se nejvíce prodávaly v uplynulém období?
- V jaké oblasti došlo k největšímu nárůstu tržeb? A naopak poklesu?
- Kdo je náš typický zákazník – firma, rodina, mladý muž, senior…?
- Jaký je podíl jednotlivých prodejních kanálů na obratu (pobočky, e-shop, třetí strany…)?
Nastavení pravidelné a strukturované analýzy interních dat je základem marketingového informačního systému – nástroje, který nám pomůže získat pravidelný přehled o tom, co se s naším byznysem a zákazníky děje, jak se vyvíjí poptávka, zda fungují naše akce na podporu prodeje a kampaně.
5 Analýza rizik a příležitostí (SWOT analýza)
Zásadní poznatky z provedené situační analýzy lze sumarizovat do výstupu, který představují čtyři klíčové body, v marketingové literatuře známé pod názvem SWOT analýza.
SWOT – to jsou začáteční písmena příslušných anglických termínů, první znamená silné stránky (STRENGTHS), druhý vyjadřuje slabé stránky (WEAKNESSES), třetí je výrazem pro příležitosti (OPPORTUNITIES) a čtvrtý pro ohrožení (THREATS)
S – STRENGTHS – z interního auditu se vyberou ty faktory, které přispívají k úspěšné činnosti podniku, mohou poskytnout určitou výhodu a výrazně ovlivňují jeho prosperitu.
W – WEAKNESSES – z interního auditu se vyberou ty faktory, které firmu znevýhodňují, které může využít konkurence a které mohou vyvolat rizika.
O – OPPORTUNITIES – z externího auditu se vyberou šance pro firmu. Příležitosti představují takové další možnosti pro podnik, s jejichž realizací stoupají vyhlídky lepšího využití disponibilních zdrojů a účinnějšího splnění vytyčených cílů.
T – THREATS – z externího auditu se vybere vše, co může firmu ohrozit. Faktory externího prostředí jednotlivě nebo v určité kombinaci a s rozdílnou silou působení mohou znamenat zhoršenou pozici podniku, vystavují podnik nebezpečí neúspěchu, případně i hrozbě úpadku.
SWOT analýza bude výchozím materiálem pro hledání marketingových cílů a adekvátních strategií, které mají tyto cíle dosáhnout.
Dobrá strategie bude taková, která:
- vychází ze silných stránek a plně je využívá,
- vyhýbá se a eliminuje, potlačuje slabé stránky a snaží se je odstraňovat,
- směřuje k využití tržních příležitostí,
- zmírňuje reálnost hrozeb nebo se snaží snížit riziko a rozsah dopadů.
Zde vidíte předlohu SWOT analýzy. V jednotlivých oblastech jsou uvedeny typické oblasti, které zkoumáme.
Příklady:
- Typickým ohrožením je nepříznivá ekonomická situace v zemi.
- Typickou příležitostí je využití krachu/ukončení činnosti konkurenční společnosti pro získání jejích zákazníků.
7 Závěr
Význam marketingového auditu a segmentace zákazníků pro plánování marketingových aktivit
Jak uvidíte v následujících kapitolách, do sestavování marketingového plánu a plánování konkrétních aktivit se můžeme vrhnout až poté, co jsme analyzovali situaci a popsali si zákaznické segmenty.
Jinými slovy, v této chvíli bychom již měli znát odpovědi na některé důležité otázky, jako například:
- Kdo je náš zákazník dnes a kdo by jím mohl a měl být zítra?
- Kde vidíme na trhu příležitosti pro růst a rozvoj byznysu?
- Kde vidíme na trhu možná ohrožení?
- Jak se mění zákaznické chování a jak podle něj máme upravit portfolio služeb?
Jak uvidíte v následujících kapitolách, tyto znalosti nám pomohou se správně rozhodnout o tom
- jaké máme nabízet produkty/služby – podle definovaných segmentů zákazníků a podle trendů na trhu
- jaká má být naše cenová strategie – opět podle definovaných segmentů zákazníků a jejich cenové citlivosti
- jakými kanály máme naše služby nabízet – podle trendů na trhu, analýzy stávající poptávky a zákaznických preferencí
- jak máme naše služby komunikovat – například maminky s dětmi budou jistě slyšet na jiné argumenty, než nesezdané páry či mladí muži - „lovci adrenalinu“